PROČ AUTOFAGIE FASCINUJE SVĚT DLOUHOVĚKOSTI

Lidské tělo funguje jako chemická továrna, ve které probíhá obrovské množství biochemických procesů, které udržují život, souhrnně je lze nazvat metabolizmem. Patří sem vše, co se děje v buňkách, aby tělo získalo energii, opravovalo se, rostlo a fungovalo. A stejně jako v průmyslových továrnách, tak i v těle při výrobě energie vznikají odpadní látky. Buňky se neustále poškozují, nové nahrazují staré a metabolické procesy se postupně zpomalují, odpadních látek vzniká víc, než jich tělo stačí odstranit, a nastává stárnutí organizmu. Ke stárnutí přispívá mnoho faktorů, jedná se o stres, genetické vlivy, kvalitu spánku, hormony, stravu, pohyb nebo množství svalové hmoty.

A proto se lidstvo tolik zajímá o zpomalení tohoto procesu entropie. Tím, jak udržovat tělo zdravé i s přibývajícím věkem, se zabýval i belgický biochemik a cytolog Christian de Duve, který v roce 1955 objevil lysozomy a později popsal proces, při kterém buňka pomocí lysozomů rozkládá své vlastní části. Tento proces nazval autofagie (autophagy) – doslova „sebe-požírání“. Je to způsob, jakým si buňky recyklují svoje komponenty. Jedná se o zcela přirozený proces, kdy tělo recykluje staré a poškozené buňky nebo se zbavuje jejich částí (organel, bílkovin a buněčných membrán). To umožňuje vytváření nových, zdravých buněk, které nahrazují ty staré, poškozené a nefunkční. Autofagie byla poprvé objevena v jaterních buňkách v 60. letech 20. století a zjistilo se, že probíhá ve všech buňkách a je zásadní pro udržení optimálního fungování našich buněk. Probíhá ve všech živých systémech, a to vč. hub, rostlin, hmyzu, hlodavců i lidí. Buňky v podstatě vyvinuly způsob, jak zůstat naživu během extrémních podmínek, trávením svých vlastních složek. Japonský biolog Yoshinori Ohsumi získal v roce 2016 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, protože přišel na to, jak proces autofagie funguje, jak buňky recyklují a obnovují svůj obsah. Ukázal to na kvasinkách (ty často slouží jako modelový organismus pro svou jednoduchost a rychlý růst), jak buňky označují své poškozené části. Jeho práce vedla k objevu celé rodiny proteinů, které koordinují recyklaci poškozených částí buněk.

LYSOZOMY A JEJICH FUNKCE V AUTOFAGII

Autofagie probíhá prostřednictvím správně fungujících lysozomů. Jsou to vnitrobuněčné struktury, které pomocí enzymů (proteázy, lipázy, nukleázy, glykosidázy) rozkládají určité látky v těle, jako jsou zbytky částí ostatních organel, cizí tělesa, a jsou nouzovým zdrojem živin. Je to v podstatě jeden z principů, jak bojovat proti zánětům, cizorodým látkám, předcházet onemocněním z nahromaděných odpadních látek. Zjednodušeně lze lysozomy nazvat popeláři těla. Jejich hlavní funkcí je trávení, fungují jako odpadní koš.
Lysozomy se taktéž podílejí na imunitní odpovědi tím, že se účastní rozkladu patogenů, jako jsou bakterie a viry.

Proces likvidace probíhá tak, že se kolem poškozené buňky nebo části vytvoří autofagozom, což je vezikula (váček) s dvojitou membránou, která obklopí nežádoucí nebo poškozené buňky nebo jejich části a transportuje je do lysozomu k degradaci. Lysozomy obsahují enzymy, které tento odpad rozloží na menší části, které následně buňka využije. Celý proces probíhá zejména v noci během hlubokého spánku. Jednoduše řečeno, autofagie je proces, při kterém jsou buněčné organely a další buněčné struktury pohlceny lysozomy a následně recyklovány, opraveny či zneškodněny. Jak stárneme, míra autofagie klesá, což přispívá ke vzniku onemocnění. Poškozená buňka či její části nejsou odstraňovány, neustále se kumulují a nejsou schopny optimálně vykonávat své funkce.

CO NEJLÉPE PODPORUJE AUTOFAGII OBECNĚ?

Přerušovaný i kontinuální půst
Vytrvalostní cvičení
Ketóza - omezení cukrů
Adaptogenní rostliny a jejich flavonoidy - podporují aktivaci AMPK (enzymu energetického metabolizmu) a tlumí mTOR (inhibitor autofagie).

• DLOUHODOBÝ PŮST VS. PŘERUŠOVANÝ PŮST

Jedním z nejznámějších spouštěčů autofagie je hladovění, nicméně autofagie v našem těle probíhá i bez hladovění 24 hodin denně. Když například naše tělo vystavíme hladovění po dobu několika hodin až dnů, dojde k její stimulaci, a tedy i zvýšené recyklaci „odpadu“ v těle. Autofagie se spouští už po 12 h bez příjmu potravy. Nemusíte tedy nezbytně držet půst nebo hladovku, ale i přerušovaný půst je pro zdraví z hlediska spouštění autofagie velmi prospěšný. Silně ji stimuluje i obyčejný kontinuální kalorický deficit. Ten vystaví buňky těla stresu, které v případě nedostatku potravy musí pracovat s vyšší efektivitou a ve zvýšené míře tak recyklovat nepotřebné nebo poškozené části.

POHYB A CVIČENÍ JAKO SPOUŠTĚČ AUTOFAGIE

Dalším z významných stimulů je pohyb, cvičení, při kterém se tělo přizpůsobuje tréninkům a je nuceno k adaptaci a zvyšuje se podíl odstraňování poškozených částí svalových vláken. Mimo jiné se autofagie (konkrétně tzv. mitofagie) v kontextu tréninku podílí také na udržení správného počtu a funkce mitochondrií, které slouží jako buněčné elektrárny a jsou tak esenciální pro svalovou činnost.

Existuje několik bylin a přírodních látek, které byly vědecky zkoumány a ukázalo se, že mohou aktivovat AMPK – tedy enzym, který zvyšuje energetický metabolizmus buněk, podporuje autofagii a citlivost na inzulín.

KETÓZA – OMEZENÍ CUKRŮ podporuje autofagii tím, že:

aktivuje AMPK (enzym energetického metabolizmu)
snižuje mTOR (brzda autofagie)
snižuje inzulín
zvyšuje ketolátky (BHB), které mají přímé signální účinky
napodobuje stav půstu

Nejlepší kombinace pro aktivaci autofagie je přerušovaný půst + ketogenní režim nebo alespoň nízkosacharidové dny + tréninkové cvičení.
Tato kombinace silně aktivuje AMPK a tlumí mTOR → autofagie běží na maximum. Výsledkem je lepší regenerace buněk, detoxikace a mitochondriální zdraví.

ADAPTOGENY PODPORUJÍCÍ AUTOFAGII

ADAPTOGENY jsou rostliny, které pomáhají tělu lépe zvládat stres a stabilizovat fyziologické funkce, podporují HPA osu, což je regulační systém těla, který řídí reakci na stres (hypotalamus, hypofýza a nadledvinky), zlepšují energii, soustředění, spánek a vyrovnanost.

Několik známých adaptogenů má vědecky popsaný vliv na stimulaci autofagie – buď přímo, nebo prostřednictvím regulace AMPK, mTOR či antioxidačních mechanismů. Zde jsou ty nejlépe podložené:

• Ashwagandha (Withania somnifera, vitánie snodárná) obsahuje withanolidy, které mohou aktivovat AMPK a tím podpořit autofagii (GEROCEL kapky)

• Schizandra chinensis - podporuje mitofagii (odstranění poškozených mitochondrií), což je specializovaná forma autofagie. (LEVAMIN kapky)

• Ženšen pravý (Panax ginseng) – ginsenosidy mohou modulovat AMPK/mTOR cestu, podporují buněčnou regeneraci a antioxidační mechanismy. (ANDROZIN kapky)

• Kozinec blanitý (Astragalus membranaceus) podporuje dlouhověkost a buněčné opravné mechanismy. (cycloastragenol) (DiNAvir kapky, Estrozin čaj)

• Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) – její aktivní látky (salidrosid) indukují autofagii v nervových a srdečních buňkách. (LEVAMIN kapky, ReDIAn čaj)

• Cordyceps – zlepšuje mitofagii (specifická forma autofagie mitochondrií), což zvyšuje energetický metabolismus. (VIRAIMUN kapsle)

• Reishi – polysacharidy a triterpeny aktivují AMPK → stimulují autofagii, podporují mitochondriální zdraví, podporují dlouhověkost (VIRAIMUN kapsle)

Flavonoidy jsou přirozená barviva rostlin, která dodávají jejich květům, plodům, listům charakteristickou barvu. Nacházejí se v ovoci, zelenině, čaji, kávě a dalších rostlinných produktech. Flavonoidy mají silné antioxidační vlastnosti, které chrání buňky před poškozením způsobeným volnými radikály, a působí také protizánětlivě a antivirově. Napomáhají správné funkci imunitního i kardiovaskulárního systému. Je jich mnoho tisíc, ale mezi nejznámější patří rutin, resveratrol, kvercetin, apigenin, luteolin, kempferol, pycnogenol, katechiny, hesperidin a mnohé další.

• • Katechin – silný antioxidant známý také ze zeleného čaje, podporuje kardiovaskulární systém. (červený vinný ocet – BIOCER, DIOCEL BIOMINERÁL)

  • Epikatechin – úzce příbuzný flavonoid s výraznými ochrannými účinky na buňky. (červený vinný ocet – BIOCER, DIOCEL BIOMINERÁL)

  • Resveratrol patří mezi nejúčinnější přírodní aktivátory autofagie. Nejvíce je obsažen ve slupkách červených hroznů (proto je i v červeném víně), dále v arašídech, borůvkách nebo brusinkách. (CD Flavonoidy kapsle, moruše v TROPIC šumivých tabletách, Diocel Supracid - rdesno mnohokvěté)

  • Kvercetin je nejvíce prozkoumaný flavonoid, který stabilizuje buněčné membrány žírných buněk, které uvolňují histamin. Tím pomáhá tlumit projevy alergií, jako je senná rýma, svědění očí nebo kopřivka. (Pupečník asijský - ALFA ARTRIZONE kapsle a LEVAMIN kapky, v Diocel Supracid ho obsahuje rdesno mnohokvěté)

• Rutin patří mezi nejznámější a nejdéle využívané flavonoidy v medicíně, a to především pro svůj mimořádný vliv na pevnost a pružnost cév. (Cesmína paraguayská - LIPODESTRON kapsle)

Autofagii tedy může podporovat půst, fyzická aktivita nebo kvalitní strava. Naopak nezdravý životní styl, nevyvážená strava nebo chronický stres může její aktivitu narušovat.

Přejeme hodně zdraví

Vaše Diochi