Meridiány

Močový měchýř se nachází v dolním ohništi a je řízen ledvinami. Má funkci shromažďování a vylučování odpadních tekutin. Do močového měchýře může sestoupit škodlivá vlhkost ze sleziny či po dráze jater horko z tohoto orgánu nebo přes tenké střevo horko ze srdce. Narušení funkce močového měchýře se objeví také při stagnaci čchi jater nebo při napadení vnějšími škodlivinami.

Průběh dráhy. Nejdelší a nejkomplikovanější dráha, začíná u vnitřního koutku oka, stoupá vzhůru přes čelo na temeno, kde jsou také odbočky vedoucí do ucha a mozku, pokračuje přes zátylek, odtud se spouští dolů, na šíjovém svalu se větví do dvou souběžných ramen, které jdou podél páteře. V oblasti pasu má spojnici s ledvinami a močovým měchýřem. Od pasu pokračuje další větev ke kostrči, přes sedací sval se vnořuje na zadní stranu stehna a jeho středem klesá až do jamky za kolenem. Vnější rameno postupuje od šíje přes vnitřní horní okraj lopatky až na kříž, dále pokračuje přes sedací sval kolem kyčelního kloubu až do jamky za kolenem. Zde se obě ramena spojují a vedou středem zadní strany lýtka a boční stranou kolem kotníku až na vnější stranu paty, po vnější hraně chodidla k základně nehtu malíčku, kde končí.

Ledviny řídí metabolismus vody, podílejí se na zahřívání, řídí tvorbu kostí a vytváření dřeně (ledviny živí dřeň - dřeň živí kosti), výběžky kostí jsou zuby. Ledviny živí „moře dřeně“ (v tradiční čínské medicíně je tak nazýván mozek). Společně s játry, která skladují krev, ovlivňují stav vlasů. Pokud jsou vlasy šedivé, pak se jedná více o postižení ledvin, pokud vlasy vypadávají, jsou více postižena játra. Otvorem ledvin jsou uši, z emocí je to strach, který způsobuje pokles čchi. Ledviny jsou centrem vůle a motivace, dále mají na starosti ukládání paměťových stop, a to pro dlouhodobější paměť.

Dráha ledvin začíná pod malíčkem nohy a postupuje šikmo středem nožní klenby, kolem vnitřního kotníku směrem nahoru vnitřní stranou lýtka, přes zákolení a stehna, proniká páteří, spojuje se s ledvinami a prostřednictvím spojnice s močovým měchýřem. Její přímá větev vystupuje z ledvin nahoru, proniká do jater a bránice, vnořuje se do plic, postupuje podél hrdla a svírá kořen jazyka. Jeho další větev vychází z plic, spojnicí vede do srdce a shromažďuje se uprostřed hrudi. Na meridiánu ledvin leží 27 akupresurních bodů.

Žlučník je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která vzniká v játrech. Žlučník se vyprázdní např. po jídle, zejména tučném. Není nezbytný k životu ani k trávení potravy, avšak jejímu trávení napomáhá.

Začíná od vnějšího koutku oka, zvedá se v obloucích k temeni hlavy, klesá do prostoru za ucho, pokračuje po postranní části šíje na rameno, k jamce nad klíční kostí a boční stranou trupu vede směrem dolů až k malíčku nohy. Od koutku oka se spouští nová větev až na dolní čelist, spojuje se s dráhou tří zářičů a přes lícní kost se vrací k oku. Průběh celé dráhy je komplikovaný. Má 44 akupresurních bodů. Jsou s ním spojeny tyto orgány: žlučník, žlučovody, žluč, mozek, mozková centra, mícha, mozkomíšní mok.

Játra v těle jsou velkou laboratoří na čištění krve. Když je zatěžujeme nevhodnou stravou, nočním jídlem, alkoholem, ztěžujeme jim jejich práci. Játra pracují hlavně v noci, když spíme. Musí pročistit všechno, co jsme jim během dne nastřádali. Uskladňují ducha, proto mají úzký vztah k emocím. Snaží se zajistit jejich volný průchod směrem dovnitř a ven. Vlastní emocí jater je hněv.

Průběh dráhy. Jinová dráha probíhá vzestupně směrem nahoru od základny nehtu palce, přes nárt, vnitřní kotník, nad ním křižuje dráhu sleziny a postupuje za ní po vnitřní straně lýtka a stehna ke slabinám, kde obtáčí vnější pohlavní orgány. Vede přes spodní stranu břicha, odbočuje na stranu pod volná žebra. Další úsek má propojení na žaludek, játra a žlučník. Jedná se patrně o vnitřní odbočku. Od jater pokračuje vnitřní stranou trupu přes bránici a podžebří k hrdlu, za hltanem vniká do nosní dutiny, přes ni k očním nervům. Postupuje na temeno hlavy, kde se spojuje s kontrolním kanálem. Od očních nervů směřuje jedna větvička dráhy ke koutkům úst a zevnitř obtáčí rty. Poslední krátká větev vychází z jater, proniká bránicí a rozptyluje se do plic; podle některých pramenů však pokračuje až do oblasti žaludku a středního zářiče.

Tenké střevo je důležitou součástí trávicí soustavy. Trávená strava ze žaludku se dostává do tenkého střeva, kde se uskutečňuje oddělování "čistého od kalného", to je toho, co má být dále tělem využito, a toho, co má být z těla odvedeno.

Tenké střevo je úzce propojeno se srdcem - sdruženým orgánem v elementu "ministerského ohně", dále se slezinou a ledvinami, zejména je-li oslabena jejich energie. Podle tradiční čínské medicíny je poskládáno v šestnácti záhybech a pojímá do sebe vedle pevné stravy i velkou část vody. Jeho funkcí je příjem tráveniny, naplňování se a přesměrování potravy na vyživující esenci.

Podle čínské medicíny je srdce sídlo citu, proto veškeré emoce mají na kvalitu srdeční energie velký dopad. Funguje jako pumpa. Pravidelnými stahy přečerpává krev v cévách. Udržuje tak krevní oběh; zajišťuje, že se krev dostane do plic, kde se okysličí, a odtud ke všem buňkám. Srdce má největší aktivitu v letních měsících.

Průběh dráhy. Dráha srdce probíhá z největší části po vnitřní zadní straně ruky, kudy vede i její boční větev a šlachosvalová dráha. Začátek dráhy je v srdci a odtud se rozvětvuje do tří směrů, jedna větev klesá dolů do tenkého střeva, druhá vede nahoru přes hltan až k očím a třetí jde přes plíce směrem do podpaží a odtud středem ruky až na špičku malíčku, kde končí.

Také nazýván meridiánem perikardu (osrdečníku) či meridiánem oběhu a sexuality. Osrdečník jako blána obalující srdce je chrání tím, že zadržuje škodlivé vlivy, jako je horko, chlad a jiné, a zabraňuje jim, aby přímo atakovaly srdce a vnikly do něj. Obal srdce je svrchovaným vládcem všech orgánů a sídlem ducha. Pod jeho vlivem je cévní a nervový systém, srdce, hrudník, žaludek, horní končetiny po vnitřní (dlaňové) straně.

Průběh dráhy. Jde o dráhu středního jinu ruky, ustupujícího jinu. Podle tradiční čínské medicíny jde o jinový meridián probíhající sestupně od hrudníku k ruce. Vychází z perikardu (osrdečníku) a sestupuje přes bránici do břicha, kde je v úzkém kontaktu s horní, střední a dolní částí břišní dutiny. Hrudní větev jde po vnitřní straně hrudníku a na povrch vystupuje o prst vedle prsní bradavky. Probíhá v krátké vzestupné linii mezi meridiány srdce a plic až k podpažní rýze. Zde ostře zahýbá na vnitřní stranu paže a dále probíhá po její vnitřní straně, přes dvouhlavý sval paže, přes střed lokte a středem předloktí na střed ruky a na vnitřní stranu bříška koncového článku středního prstu. Její další větev se zprostřed dlaně odděluje a vede po malíkové straně čtvrtého prstu na jeho konec. Tři palce pod podpažím pokračuje boční větev meridiánu zpět do středu hrudi, postupuje přes tři zářiče. Jedna její část jde nahoru podél hrdla a za uchem se spojuje s meridiánem tří zářičů. Meridián má 9 bodů.

Podle starších názorů orgán tří zářičů nemá tvar. Podle novějších komunikuje horní, střední a dolní část trupu s jejich příslušnými orgány. Horní zářič s oblastí hrudníku, plic a srdce. Střední zářič má oblast horní části břicha se žaludkem, slezinou-slinivkou, a nakonec dolní zářič oblast dolní části břicha se střevním traktem, ledvinami a močovým měchýřem. Je pravděpodobně shodný s energetickými centry (čakrami) nacházejícími se právě v těchto oblastech. Má vliv na sekreci hormonů z jednotlivých endokrinních žláz, řídí různé formy čchi a slouží jako pasáž pro tok čchi (začíná v ledvině a podporuje čisté tekutiny). Je cestou cirkulace životní energie, cestou transportu a přeměny vody a potravin - má řídicí roli při transformaci energie a hmoty - řídí energii. Řídí cirkulaci vody.

Průběh dráhy. Podle tradiční čínské medicíny jde o jangový meridián horních končetin, střední jang ruky. Meridián probíhá vzestupně od ruky k hlavě. Začíná na malíkové straně prsteníku, u jeho nehtového lůžka. Probíhá mezi 4. a 5. záprstní kůstkou po hřbetní straně ruky, zápěstí, dále po hřbetní straně předloktí v jeho středu - mezi kostí vřetenní a loketní - překračuje loketní kloub, pokračuje po paži na rameno. V ramenní oblasti se kříží s dráhou žlučníku a jde nad horní částí lopatky k 7. krčnímu obratli a od něj dopředu přes kápový sval do hrudníku, kde se spojuje s osrdečníkem a pak pokračuje přímo dolů do břicha, kde má vztahy k horní, střední a dolní dutině břišní. Hrudní větev pokračuje z hrudníku směrem nahoru do nadklíčkové jamky a odtud po krku. Dále obkružuje ušní boltec a jde do oční krajiny. Ušní větev, začínající v oblasti za uchem, vstupuje do ucha, kříží shora uvedenou větev a dosahuje zevního očního koutku, kde se spojí s dráhou močového měchýře. Dráha má celkem 23 bodů.

Pro člověka je nejdůležitější čchi žaludku, neboť z ní se ve spolupráci se slezinou vytváří postnatální energie, která je zdrojem životní síly pro celý organismus. Když je silná čchi žaludku, pak jsou silné i ostatní orgány. Proto je nesmírně důležité harmonizovat žaludek, neboť nedostatečná čchi je příčinou nejrůznějších onemocnění. Potrava se po počátečním rozmělnění v ústech dostává do žaludku, kde po určitou dobu setrvává a je dále zpracovávána. Žaludek tak řídí příjem a skladování potravy. Při oslabení jeho funkce dochází k nechutenství a nadýmání v žaludku. Potrava v žaludku je rozkládána a podle tradiční čínské medicíny se z ní vytvářejí jemné esence, které čchi sleziny rozvádí do celého těla. Ze žaludku potrava postupuje do tenkého střeva, kde pokračuje proces trávení a zažívání.

Průběh dráhy. Jde o jangový meridián probíhající sestupně od hlavy k noze. Začíná pod středem zorničky, pokračuje v této linii ke kořeni nosu a vstupuje do horní čelisti. Pokračuje kolem úst a setkává se s předním středním meridiánem. Dále jde podle úhlu čelisti před uchem a setkává se s meridiánem žlučníku. Pokračuje až k přední vlasové hranici. Obličejová větev jde dolů podle hrdla do nadklíčkové krajiny, pokračuje po hrudníku v linii jdoucí středem klíční kosti a prsní bradavky, vstupuje dovnitř těla, prochází bránicí, aby vstoupila do žaludku a spojila se s meridiánem sleziny. Hlavní dráha se přibližuje ke střední tělesné linii a sestupuje k pupeční krajině, kde vnitřní větev vstupuje do dolní části břicha. Hlavní větev sestupuje dále po břiše, po přední straně stehna, po přední a boční straně bérce na hřbet nohy a končí na zevní straně prostředního prstce nohy. Větévka odstupující z hřbetu nohy končí na palci, kde se pojí s meridiánem sleziny-slinivky. Má 45 bodů.

Slezina spolu se žaludkem jsou podkladem pro tvorbu postnatální čchi, která je základem pro doplňování prenatální energie a výživu celého těla. Podle tradiční čínské medicíny slezina napomáhá rozkládat potravu, přeměňovat ji na jemnou esenci, kterou rozvádí po celém těle. Obnovuje a doplňuje krev a je zodpovědná za její tvorbu.

Průběh dráhy. Jde o jinový meridián probíhající vzestupně od nohy k hrudníku. Pravá větev odpovídá slinivce břišní, levá slezině. Začíná na mediální straně posledního článku palce nohy, odtud pokračuje po hranici červené a bílé kůže na vnitřní straně nohy k vnitřnímu kotníku. Potom jde po zadní ploše holenní kosti a střední ploše bérce před meridiánem jater. Dostává se na přední a vnitřní plochu kolenního kloubu a stehna a vstupuje do břišní dutiny, kde se dostává do sleziny a komunikuje se žaludkem. Pokračuje po břiše v linii jdoucí středem klíční kosti, pak po boční straně hrudníku až do 2. mezižebří, odkud se vydává vnitřní větev jdoucí k jícnu a pokračující až ke kořeni jazyka. Žaludeční větev opouští žaludek, dostává se přes bránici a vstupuje do srdce, kde se spojuje s jeho meridiánem. Zevní větev pokračuje sestupně a končí ve střední podpažní čáře v 6. mezižebří. Má také spoje s předním středním meridiánem a meridiány žlučníku a ledvin.

Tlusté střevo představuje poslední úsek zažívacího traktu. Jeho úkolem je vylučování a hospodaření s vodou. Tlusté střevo ji vstřebává a zadržuje a vylučuje z těla odpadní látky. Také má vliv na hladké svalstvo tlustého střeva, a zejména ovlivňuje sliznice, hlavně dýchacích cest, ústní, nosní a zažívacího traktu. Pod kontrolu meridiánu tlustého střeva patří tlusté střevo včetně esovité kličky, avšak jeho konec patří pod vliv meridiánu ledvin.

Průběh dráhy. Podle tradiční čínské medicíny jde o jangový meridián probíhající vzestupně od ruky k hlavě. Začíná na palcové straně posledního článku ukazováku u kořene nehtového lůžka. Podél ukazováku postupuje do 1. meziprstního prostoru a dále v jamce mezi šlachami krátkého a dlouhého natahovače palce a po hřbetní palcové straně předloktí a paže na nejvyšší bod ramen, odkud se podél předního okraje nadpažku dostává k 7. krčnímu obratli. Odtud se stáčí do nadlopatkové jamky, aby komunikoval s plícemi. Dále pokračuje přes bránici do tlustého střeva. Větev z nadlopatkové jamky vystupuje na krk, jde přes tváře až k dolním zubům a dásním. Potom se zakřivuje kolem horního rtu a kříží symetrický meridián nad horním rtem (jako jediný z meridiánů). Odtud se tedy levý meridián dostává na pravou stranu a opačně a končí u nosního křídla, kde se spojuje s meridiánem žaludku.

Plíce jsou nábojem životní energie. Jsou pánem sestupné energie jdoucí shora, zvenku směrem dolů. Jde o dechovou energii, která se kombinuje s energií výživnou z potravy. Vládnou čchi tvořenou v plicích. Kontrolují dýchání a pečují o rozvod energie čchi. Zevně mají vztah ke kůži, vlasům a nosu. Pomáhají srdci zejména při oběhu krve. Jestliže chybí energie plic, nemůže krev obíhat, chybí-li krev, nemá energie prostředí pro oběh v těle. Podporují oběh vody. Podle tradičních názorů se voda, která se dostane do těla zažíváním ze žaludku, absorbuje ve slezině. Ze sleziny stoupá do plic, kde se částečně vylučuje dechem, částečně klesá dolů a sestupuje meridiánem tří zářičů do ledvin, v nichž se mění na jangovou originální energii. Z ledvin pak odchází dál meridiánem močového měchýře.

Průběh dráhy. Podle tradiční čínské medicíny jde o jinový meridián probíhající sestupně od hrudníku k ruce. V meridiánu převažuje jin, proto na něj mají silný vliv všechny duševní pochody. Jeho vnitřní průběh začíná ve střední části hrudní dutiny, směřuje dolů a dostává se do kontaktu s tlustým střevem. Otáčí se zpět a vrací se podél horní části žaludku přes bránici do plic. Na povrch vystupuje ve 2. mezižebří, uprostřed mezi linií prsní bradavky a podpaží, odtud stoupá k 1. mezižebří, kde se stáčí ke středu dvojhlavého svalu a k lokti, aby probíhal dále po palcové a dlaňové straně předloktí a ruky ke koncovému článku palce. Něco málo nad zápěstím vydává větev jdoucí na palcovou stranu ukazováku, kde se spojuje s meridiánem tlustého střeva. Má celkem 11 bodů. Důležitým je 7. bod (le-cjue) nacházející se nad zápěstím. Podle tradiční čínské medicíny je spojen s plícemi a kůží. Mobilizuje energetický stav organismu. Je také bodem přechodu k meridiánu tlustého střeva.